V druhé půlce března jsme podnikli 15ti denní putování
po Indočíně. Trasa vedla následovně:
Siem Reap- Phnom Penh- Ho Chi Minh City- Hoi An- Hué- Hanoi-
Halong Bay- Hanoi. Takže větší část Kambodži a prakticky celý Vietnam.
Do Kambodži létá z Manily moc pekný spoj, ve čtvrtek
večer nízkonálkadové Cebu Pacific přímým letem do Siem Reapu, což je základna
pro výletyna nejslavnější kambodžské
památky- chrámy Angkoru. Před dvěma lety jsem Tomovi ukazovala fotku Angkor
Watu, tehdy ještě netuše, co je to zač, a řekla jsem mu, že tohle je můj
největší sen.
Siem Reap
Toto druhé největší město Kambodži je zcela přizpůsobeno
potřebám turistů. Ubytování je tu nepřeberné množství za velmi příjemný peníz
(pěkný hotýlek za 25 dolarů) a tuktuk pro vás pošlou přímo na letiště. Centum
je malé, plné hospůdek, barů a restaurací a také trhů s oblečením, šátky,
dřevořezbami, kořením, stříbrem a ne-zrovna-pravými drahými kameny. Jinak zde
není moc k vidění, ale po celodenním chozením po chrámech v 35°C a
95% vlhkosti stejně nemáte chuť na víc než večeři, drink a prohlídku trhu.
Chrámy Angkoru
V padesátikilometrovém okruhu okolo Siem Reapu se
nachází na tisícovku starých chrámů z 9. až 14. století z časů
největší slávy Khmerské říše. Ta byla brzy poté rozbita válkami s Thajskem
a Vietnamem a na Angkor se zapomnělo. Znovu objeven byl až v devatenáctém
století francouzskými kolonizátory a chrámy se začali rekonstruovat. Před pěti
lety to bylo nepochybně magické místo, ale nyní je to turisty přeplněná
dálnice. I tak to chrámům neubírá jejich nádheru a stačí jen trochu uhnout
z hlavního proudu turistických masovek a ocitnete se úplně sami
v bohy zapomenutých ruinách.
Na všechny chrámy platí vstupenka, kterou zakoupíte
v turistickém centru půl kilometru od vstupu do Angkor Watu. Můžete mít
buď jednodenní za 20 dolarů nebo třídenní za 40, s tím, že tři vstupy
můžete využít následujících 7 dní, což je fajn, pokud chcete v Siem Reapu
strávit delší dobu a chrámy proložit i jinými výlety. Za tři dny ale budete
chrámů nablaženi dosyta. Všude vám nabídnou dvě pevné trasy po chrámech, mně se
ale nezamlouvala ani jedna, průzkumný plán jsem měla poskládaný jinak. Sice se
na mě hotelový personál i řidič tuktuku dívali jak na marťana, že chci udělat
vlastní trasu, ale nakonec za menší příplatek svolili a jelo se podle mého.
Ukázalo se to jako skvělá volba, protože když se celé město zvedne ve stejnou
dobu na prohlídku stejného okruhu, je to dost masakr.
První den jsem naplánovala Angkor Thom, Preah Khan, Ta Prohm
a Banterai Kdem.
Angkhor Thom
Největší městský komplex v Angkoru po celém obvodu
ohrazen zdí a dá se do něj vstoupit pěti branami- severní, jižní, vítěznou,
kousek pod ní východní a nečekaně západní. Brány mají ve špici ony slavné
obličeje, čtyři, každý na jednu světovou stranu. Běžně se přijíždí jižní
bránou. My jsme oproti davům vynechali Angkor Wat, ale zase jsme vyjížděli
pozdě, takže jsme se se všemi ostatními turisty zasekali právě u úzké jižní
brány, kde se vytvořila slušná kolona.
Bayon
V centru Angkor Thomu stojí chrám stovky tváří. Můžete
se kolem něj projet na slonovi, my si slona akorát pohladili. Chytli jsme tu
strašné davy turistů, což dojem z chrámu docela pokazilo, jinak ale patří
k těm nejkrásnějším. Můžete prolízat všemi chodbičkami a nádvoříčky a je
dost jednoduché se tu ztratit.
Baphuon
Řidič-průvodce nás v A.T. poslal ještě na další dva
chrámy. Baphuon je jeden z méně zachovalých chrámů, vede do něj ale pěkná
vyvýšená terasa. Tady už znatelně ubývalo lidí, není divu, když je kus od cesty
a schovaný za stromy, navíc z vás už tak teče, že byste sebou nejradši
plácli zpět do tuktuku a ne se drápali po prudkých úzkých schodech na vysokou
pyramidu. Chrám měl asi tři stupně a z vrcholku byl opravdu pěkný pohled.
O kus dál je ještě Phimeankas Temple, ale byli jsme dost
vyšťavení, tak jsme na něj nešli. Je to menší docela strohá pyramidka.
Terasy slonů
Terasa je přímo u severojižní hlavní cesty a z boku
jsou vytesáni sloni, od toho její název. U hlavního schodiště je skryté
bludišťátko s krásnými tesanými reliéfy.
V Angkor Thomu je jistě spousta dalšího k vidění a
dal by se tu strávit celý den. My však pokračovali na
Preah Khan
který leží na velkém okruhu a moc lidí sem nejezdí. Což je
zvláštní, protože si všude přečtete, jak je přeplněný turisty. Měl by to být
největší chrám v Angkoru a točila se tu Lara Croft. Z chrámu je toho dost
popadáno, ale hlavní cesta napříč celým komplexem je průchozí. Ve prostřed je
kámen ve tvaru zvonu a ve zdech kolem něho jsou otvory, takže to vypadá jako
hořící svíce. Tady se na nás přilepil průvodce, zavedl nás ke skrytému oltáři
královny bohyně, pověděl nám, že král byl budhista zatímco královna hinduistka,
proto je chrám zasvěcen oběma náboženstvím. Ukázal nám dobrou ozvěnu (stoupnete
si zády úplně ke stěně a bouchnete se do prsou, znělo to fakt jak bubny) a taky
nám ukázal, kde je knihovna. Chtěl pak samozřejmě bakšiš, dali jsme mu dolar a
setřásli ho. Také je tu několik fotogenických stromů které prorůstají chrám.
Ta Prohm
Další „stromový“ chrám, říká se o něm, že je mnohem hezčí
než Preah Khan, ale asi tím, že byl výceméně uzavřený a v opravě, ve mě
tak hluboký dojem nezanechal. Dalo se jít spíš jen okolo něho, což není tak
silný zážitek jako když se můžete projít přímo chodbama.
Banteay Kdei
V původním plánu jsem ho neměla, ale leží po cestě, tak
jsme se tam taky stavili. I když jsou s Ta Prohmem na hlavním okruhu, asi
jsme na ně šli pozdě a nikdo tam nebyl. Před první bránou vypadá stejně jako
ostatní chrámy, ale na druhém nádvoří vyrostl obrovitánský strom se zlatou
kůrou (nekecám!) a ten pohled vážně stál za to.
Ve čtyři jsme byli zpět na hotelu, durch propocení, uvaření
a mrtví. Čtyři místa na jeden den bohatě stačí.
Příště zbytek Kambodži
Žádné komentáře:
Okomentovat