pondělí 3. listopadu 2014

The way we live now



Manila je slepenec jednotlivých měst. Celému slepenci měst se říká Metro Manila. První měsíc na Filipínách jsme bydleli v hotelu ve čtvrti Ortigas, o které si někdy taky něco napíšeme.. možná :) K trvalému bydlení to tam ale moc nebylo, proto jsme hledali jinde.

Jasná volba bylo Bonifacio, což je čtvrť města Taguig vybudovaná na holé pláni čistě pro potřeby cizinců a bohatých. Říkám na holé pláni, ale spíš na zbytcích původních slamů. Ještě teď jde na GoogleMaps vidět, jak to někteří původní obyvatelé skoro nestihli zabalit. Ze západu ohrazuje Bonifacio golfový klub, z jihu hřbitov a památník padlých amerických vojáků za 2.SV. Dále východně a západně dvě rovnoběžné tepny Manily EDSA (což je noční můra všech řidičů) a C5. Ze severu řeka (stoka.. prostě bahnisko).


 
výhled na golfové hřiště z jednoho z bytů, které jsme mohli mít. Bomba :)

Středem centra Bonifacia jde široká promenáda lemovaná obchody a restauracemi- Bonifacio High Street, která na jednom konci končí nákupním centrem Market Market! a druhý konec je přehrazen staveništěm nového hotelu Shangri-la, za kterým ještě pokračuje Mind Museum a kruháč Burgos Circle Park

 
Bonifacio High Street

Market Market!
Bonifacio High Street

baráky v okolí

můj nejoblíbenější dům :)

socha uprostřed kruháče Burgos Circle Park


První část High Street patří k Serendře, nejpopulárnějšímu bytovému komplexu v Bonifaciu. Z jedné strany Hihg Street je Serendra One (o které se říká, že je ještě o fous luxusnější, a taky má o fous vyšší ceny) a z druhé strany Serendra Two. Vstup do obou areálů je pouze pro majitele a nájemníky, návštěvy jsou pouštěny přes recepci, pouze pokud jim telefonicky potvrdíte, že jde daná osoba k vám. Uprostřed obou komplexů je park s bazény a hřišti pro děti. Každých dvacet metrů stojí securiťák v bílé košili a zdraví vás.

Serendra Two

náměstíčko mezi Serendrami, pohled od jedničky na dvojku

náměstíčko mezi Serendrami, vlevo jednička, vpravo dvojka



Protože nám byt v Serendře Jedna nevyšel, vzali jsme si byt ve Dvojce. Problém s výběrem bytů je hlavně ten, že valná většina má okna do ulice a to znamená přímo do staveniště (všude se staví). Tento jediný měl okna do zahrady. Byt je loftový, v přízemí máme kuchyňský kout a obyvák, v patře dvě ložnice a koupelny. A všude jsou zrcadla, je to k zbláznění. Až poté, co jsme se nastěhovali, jsme zjistili, že nám neteče teplá voda nebo že nefunguje pračka. Ale do měsíce bylo vše důležité opraveno, na to nedůležité nemám nervy (jakékoli jednání s Filipínci je vysilující, IQ populace bych odhadla na průměrných 80 bodů a komunikační schopnosti se omezují na „Yes, Sir! Yes,Ma’am“, „No“ oni neříkají, protože je to neslušné).

obyvák, rozmístění nábytku bylo tragické, teď už to vypadá jinak (zrcadla i pod barovými stoličkami..)

 
výhled z balkonu do zahrady

V areálu je úžasný klid, krom jednoho velkého bazénu a dvou malých dětských máme k dospozici i malou posilovnu, basketbalové hřiště, badmintonové kurty a ping pongový stůl. Jediný problém je ten, že kurty jsou v podzemí a je tam vedro na zdechnutí, takže jsme tam ještě nikdy nevydrželi déle, než 40 minut.



 
velký bazén, domeček vedle je fitko, pod ním jsou kurty

Jedna z dominant Bonifacia je obchoďák SM Aura, který vypadá trochu jako loď a mně se moc líbí. V lower ground jsou velké potraviny, kde seženete místí i zahraniční výrobky, až do čtvrtého patra je budova plná obchodů a v pátém patře jsou restaurace a střešní zahrada. Celkově je Aura mnohem příjemnější než Market Market, který je sice větší, ale plouží se tam davy filipínců (filipínci se vlečou víc než sopel a mají neuvěřitelnou vlastnost zastavit se uprostřed chodníku/chodby a nedají se obejít z žádné strany) a potraviny mi tam příjdou dražší. Jo a v Auře je samohrající klavír :)

zahrada v pátém patře
 
SM Aura, foceno ze hřbitova :)

 
výhled z Aury, vlevo Serendra Two a One, vpravo Market Market





I když mi Manila k srdci nepřirostla a říkám jí „díra“, Bonifacio se mi moc líbí a mám to tu ráda. Nejsou tu žádné žebravé děti a je tu vysoké procento cizinců, takže i se svou blonďatou hlavou docela slušně zapadám a nebojím se kamkoli jít.

PS: Na úvodní fotce blogu je pohled na High Street a okolí ze Serendry 2 :)

Žádné komentáře:

Okomentovat