středa 19. listopadu 2014

Merkato Midnight Market



Našla jsem, že v Bonifaciu se konají pravidelně večerní food trhy. Bývají každý pátek a sobotu od šesti do tří do rána. Tak jsme se tam jeden pátek vydali.

Cesta sice nebyla úplně povedená, věděla jsem, kde zhruba má trh být, ale sekla jsem se o dvě ulice, tak jsme si kousek zašli. Nakonec jsme se ale na místo dostali. Přišli jsme kolem osmé hodiny a už bylo úplně narváno, některá jídla i skoro vyprodaná. Pod velikým stanem jsou čtyři řady stolů a všechny jsou plné místních, ale i zahraničničních pokrmů. Od hlavních jídel (filipínské špízy a BBQ cokoli, kebaby, seafood, těstoviny, steaky, pizza) přes nápoje (džusy, šťávy, buko) po zákusky (zmrzliny, dortíky, buchty). Venku před stanem je spousta stolů a židlí, kde si můžete nakoupené jídlo sníst. Všechny stoly byly zaskládané hodujícími filipínci.

Tom si dal kebab a pak dvojtou pizzu (i když vypadala zajímavě, chutnala stejně jako buchta na Čáře), já si dala špíz s kuřecím masem a zeleninou a trochou rýže. Jako zákusek jsme si dali borůvkový cheesecake a čokoládový dortík a na cestu Tomovo oblíbené buko. Lákali mě i malí humříci, smažení minikrabíci v těstíčku a také obávaný balút, ale nechala jsem si to na případnou příští návštěvu. Zajímavé byly také „bobří ocasy“, nějaká kanadská specialita, ale vypadalo to jako obyčejné osmažené těsto namazané nutelou, což jsme oželeli.


Tomův kebab

střívka, červené párky, kusy bůčku a další filipínské dobrůtky na špejli


zajímavá potvůrka

mini krabíci

dvojitá pizza

zbytek mého špízu

třeba se jednou odhodlám :)

O týden později jsme se tam šli podívat znovu, tentokrát už v šest, ale nebyl to správný tah. Když mají filipínci ohlášený začátek akce v šest, znamená to, že ve čtvrt začne prvních pár nejrychlejších pomalu vybalovat zboží. Už jsem to poznala na jiných trzích, tak mi mělo dojít, že to tu bude to samé. No, pár stánků už v provozu bylo, tak jsme si tentokrát dali frankfurtský párek v housce a já ještě malé zeleninové koule s kouskem krabího masa pečené ve formě na lízátka. Jmenovalo se to Takoyaki (patrně japonské). Dali jsme si zase dortíky, Tom zvolil pistáciový, který byl hodně fujky, já "palačinkový" vrstvený, který byl docela dobrý.

párečky

takoyaki




Žádné komentáře:

Okomentovat