Konečně došlo i na vlak. Lístky jsme si koupili už
v Saigonu, takže jsme měli postýlky jisté. Vlak měl 20 minut zpoždění, ale
na to jsme z českých drah zvyklí. Průvodčí nám ve dveřích vagonu
zkontrolovala lístky, vyhnala z našicch postelí drzé domorodce, kteří se
tam uhnízdili, naklepala nám polštář a odešla. Nebyl to žádný luxus, trochu to
tam i smrdělo, ale povlečení vypadalo čistě a spalo se dobře. V sedum ráno
všichni lokálci otevřeli dveře vagónů a minimalizovali tak soukromí na nulu.
Záchod byl turecký a kupodivu nesmrděl. Někdo s sebou vezl i psa který
celou cestu vytrvale kňučel a já stále přemýšlím, kam chodil čurat. 14 hodin utelko
docela pohodově a o půl čtvrté odpoledne jsme dorazili do Hanoie.
Hotel jsme měli hned v centru, tak jsme vyrazili na
jídlo a protože jsem chtěla konečně zažít ten srávný street food, usadili jsme
se na ulici na pidi židličky a dali si pho bo a smaženou žábu. Žába byla moc
dobrá, pho taktéž. Na trip advisoru jsem se dočetla, že nemáme vynechat Water
Puppet divadlo. Lístky ještě měli a stálo to za to.
Druhý den ráno jsme měli objednanou plavbu po Halong Bay. Na
bookingu nemají aktualizované informace a ani nám neodpovídali na mejly, tak
jsme zmatkovali a pobíhali po Hanoi, když nás nikdo nevyzvedl, vrátili jsme se
naštvaní na hotel, kde to ihned domluvili a do pěti minut jsme byli v buse.
Takže odjezd trochu stresující, ale co by to bylo za dovolenou bez vzrůša.
Halong Bay
Cca tři hodinky jedete z Hanoie busem do přístavu v Halong
Bay, a tam už vás malou loďkou naloží na velkou výletní spací loď. Na začátek
nutno podotknout, že všechny plavby mají stejné trasy a lodí jsou tu stovky.
Pokud byste chtěli jet jinam, než stádo turistů, asi by to chtělo poptat se
samostatně v Ha Long. My jsme ale na to neměli dostatek času, tak jsme se s obavami
zastádovali. První odpoledne byla na programu Amazing Cave, která má tři dómy.
Ten třetí je opravdu obrovský. Průvodci se snaží spetřit prohlídku vtipnými
historkami, ale jeskyně je úchvatná hlavě sama o sobě. Pak jsme měli hodinu
kajakování. Na loďky jsme museli chvíli čekat a vydali jsme se objevovat
zákoutí nekonečných ostrůvků. Propluli jsme tunelem ve skále do klidné laguny, což
byl jeden z nejhezčích zážitků v Ha Long Bay.
Večer na lodi jsem zkoušela chvíli chytat squidy, ale ty
potvory mou návnadu jen oždibly a pak hned uplavali. Noc na palubě byla
pohodlná a hezky se nám spalo.
Druhý den po snídani jsme měli prohlídku na perlové farmě a pak nás vyhnali z kajut a začalo
rozřezování. Část lidí jela zpět do přístavu a zbytek pokračoval menší loďkou do
Bai Tu Long Bay, kte měli druhou noc na ostrůvku v bongalovech. My patřili
k druhé části a hodinovou plavbu do rezortu jsme si náležitě užili.
Dokonce i tenhle den svítilo sluníčko, což tu nebývá moc často (opar ba i mlha
jsou běžné). Resort byl náááádherný, dostali jsme nejlepší bungalov s vyhlídkou
na oceán, váleli se na pláži, kajakovali kolem celého ostrova a krásně se
zrelaxovali. Za tehle den výlet na Halong Bay rozhodně stál.
Třetí den byl už jen návrat na velkou loď, zpět do
přístaviště a busem do Hanoie.
Hanoi
Našli jsme si, že v Hanoi jsou také pobočky české
restaurace a ani chvíli jsme neváhali a skočili na taxík. Dali jse si luxusní
smažák a točenou Plzeň a kdomu poslouchali vypalováky jako Pes jitrničku
sežral. Byl to krásný večer. Ještě jsme se prošli k jezeru Ho Tai a jeli
spát.
Poslední den dovolené jsme strávili bloumáním po Hanoi. U
jezera Ho Hoan Kiem jsme se koukli na ostrůvek s chrámem, dali si ananas
chytli taxika k Ho Chi Minhovu mauzoleu. Už po cestě se nám zdálo, že má poťapaný
taxametr a taky že jo, když si na konci řekl o 180 tisíc. Začli jsme se tedy
ostře hádat, skončilo to výhružkama policií, focením spz-ky a nadávkami. Hodili
jsme po něm dvacku a zmizeli. Tento incident nás dost rozladil a opět potvrdil,
že taxikáři jsou svině zlodějský. Před mauzoleem se zrovna mělimi stráže, je to
ošklivá krabice uprostřed betonového náměstí a v odpoledne už mívají
zavřeno. O kus dál by měli být ruiny paláce, ale nepodařilo se nám je najít,
tak jsme se vrátili zpět a pokračovali do botanické zahrady. Tam jsme se
usadili na lavičku a hned se u nás zjevila nějaká slečna. Pozdravila a postávala
vedle lavičky. Když už to začínalo být nepříjemné, řekla, že se učí angličtinu
a že by se ráda zlepšovala. Tom na ty konverzace moc není, tak jsem se do toho
dala já a chvíli jsme si povídali. Holka byla nadšená a poradila nám, že tu
mají i Zoo a můžeme se tam podívat. Což jsme taky po pobědě udělali (měla jsem
svou oblíbenou fried rice, ale tentokrát v ní bylo zamíchané želé, což mi
vůbec nechutnalo). Do Zoo je vstup za pusu a jsou tu mraky školních výletů.
Leží na ostrůvku v jezeře a proto jsme neváhali a půjčili si na půl hodiny
šlapací labuď. Zpátky v centru jsme si dali večeři, vyzvedli věci z hotelu,
jeli na letiště a nočním letem s Cebu zpět do Manily. Cebu opět nezklamalo
a nechalo nás ve čtyři ráno hodinu stát na letištní ploše, protože neměli volný
gate. Tímto nás opět dožrali a stávají se nejpříšernější aerolinkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat