Po narovnání zkřivených těl a zastávce v nejbližším
Walmartu pro kafe a snídani vyrážíme podél pobřeží na sever. Zastavujeme u
krásné plážičky, která vypadá přesně jako pláž v druhém filmu Narnie. Jsem
z ní nadšená, ostatní už méně, protože prší a je zima. Vzdávám pokus
dostat se až k jeskyňce a odjíždíme. Hlavní zastávka je u Canon Beach,
proslavené velkými útesy hned u pobřeží. Fučí a poprchá, rušíme romantickou
procházku po pláži a zalézáme do auta. Pokračujeme 160 mil k Olympic NP. Natěšeni
vyjíždíme na kopec na vyhlídku, ale přes mraky není vidět nic. Pokračujeme do
Port Angeles, kde se zastavujeme konečně v Luďově „oblíbeném“ Taco Bell a
dáváme mu za pravdu, že vaří pokrmy vskutku úchvatné. Ve visitors centru berem
mapu a jedeme k Hurricane Ridge visitors centru, které se nachází ve
výšce 5242 feetů. Po cestě potkáváme srnečky a tetřeva. A sníh. Nahoře je mlha
jak mlíko, skáčeme po parkovišti, provádíme pár bojových tanečků a vracíme se
do nížin, výhled se opět nekonal. Jedeme se podívat na Madison Falls (hned u
silnice), Marymere Falls (krásná procházka, při které poprvé poznáváme nádhery
deštného prasela, ihned ode mě dostává přezdívku pohádkový les) a po delším
přejezdu jdeme k Sol Duc Falls. Stále prší, na Sol Duc je liduprázdno,
stmívá se. Jednoznačně se shodujeme, že najdeme motel. Připadá v úvahu
díra Forks, která se proslavila knížkami Twilight, protože veškeré pobíhání
upírů a vlkodlaků se má odehrávat právě tady. To nás samozřejmě zcela nadchlo. V prvním motelu
si řekli o 100 dolarů, což je asi místní standart. Nám se však podařilo najít
motel pro nás dokonalý- byly tam postele, střecha, koupelna a zápach plesniviny
na přijatelné úrovni- za cca 65 dolarů. Vlastní ho manželský pár indů, kteří
neumí anglicky. Motel jsme pokřtili „U Inda“. Kluci jedou nakoupit, Marťa vaří,
já lezu do sprchy a netuším, jak pustit a regulovat vodu. Při opékání masa málo
větráme a začíná řvát čuchač dýmu. Odborným zmáčknutím vypínacího tlačítka
problém eliminujeme a následně precizněji větráme.
Dnes ujeto: asi 440 mil
pláž jak z Prince Caspiana
Canon Beach
Marta, Nabiječ a ofoukané stromy na Canon Beach
srnečka na cestě k Hurricane Ridge
tetřev
cesta k Marymere Falls
cesta k Marymere Falls
cesta k Sol Duc Falls
5.5.2014
Budík máme na sedmou, úspěšně ho všichni ignorují a spíme do
devíti. Tím padá náš plán na celodenní trail (Luďa asi ještě stále doufá, že až
k ledovci Blue Glacier). Balíme pláštěnky, sendviče, čokoládky a vodu a
jedeme na parkoviště Hoh Rain Forest Visitors Center, ze kterého vychází prý
nejkrásnější trail Olympicu Hoh River Trail dlouhý 18 mil. Počasí je docela
stabilní, někteří jdou i do krátkého rukávu. Trail vede po rovince podél řeky
Hoh, deštný prales je ůchvatný, překonáváme potoky a kocháme se vodopády (u
vodopádu všichni cítí medvěda, já necítím nic). Po třech mílích začíná pršet.
Nasazujem pláštěnky a pokračujeme. Brzdí nás řeka bez lávky, kluci brodí po
větvích (místy nabírají vodu), já zkouším o 15 metrů bokem od cesty spadlý
ochozený strom. Jediný problém je s návratem na cestu, porost deštného
pralesa je neprostupný. Nakonec jsem to zvládla a posílám na kmen i opodál
bočící Martu. Déšť stále přidává, po dalších dvou mílích se dostáváme na mýtinu
plnou jeleních bobků. Otáčíme a jdeme zpět. Déšť chvíli ustává, pak se zase
spouští. Za celou cestu jsme potkali jen pár turistů a to jen do míle od
parkoviště. Všichni jsme promočení, převlíkáme se a jedem k pobřeží na
Kalaloch Beach. Ač není nejtepleji, přestalo pršet a tak nasazujeme kraťasy
(Luďa i plavky), sušíme pláštěnky a jdem do vln. Voda je čerstvá, po minutě
necítíme nohy. Luďa s rozběhem skáče do oceánu a dvě minutky se nadšeně
rochní (k pobavení nás a šoku ostatních návštěvníků pláže). Na břehu se balí do
péřovky a zjišťuje, že si nevzal spodky, tak vytváří z ručníku slušivou
sukénku. Balíme uschlé pláštěnky a vyrážíme se přiblížit k zítřejšímu
cíli. Zajíždíme ještě k Lake Quinault, které trochu přetíká ze břehů a
koukáme na vodopád Merryman Falls hned u silnice. V Aberdeen nakupujeme a poprvé
se střetáváme s americkým nákladním vlakem (naštěstí i naposledy). Po 20
minutách přejel a my můžeme dojet do Lake Sylvia SP do kempu, postavit obydlí,
uvařit maso a zalehnout.
Žádné komentáře:
Okomentovat