Mt. Gulugod Baboy

Při brouzdání po internetech jsem našla pěkný krátký trailík na kopec Mt. Gulugod Baboy poblíž Batangas Portu. Byl řazen mezi začátečnické, navíc se od jeho základny dá vyjet na island hopping, takže ideální jednodenní výlet. Gulugod Baboy je nejvyšší kopec na poloostrově Mabini dvě hodiny jižně od Manily. 

Na mapě je to opravdu jen krátká cesta, tak jsem si říkala, jaká pohodička to nebude. No jo, vzdálenostně je to sice jen pár kilometrů, ale kopeček má 525 metrů a vychází se od moře, takže sklon je celou cestu solidní. První část vede po betonové cestě kolem domečků a už tu si můžete odpočinout na bambusových lavičkách a dát si halo halo. Pak cesta odbočí a jde se úzkou pěšinou lesem. Míjíte pasoucí se krávy, kozy a ve dvorech kohouty se slépkami. Před místními, co ten krpál chodí denně do práce a školy, uctivě smekám.

Les se rychle změní v kroví, vysokou trávu a nakonec v nízkou, už dost spasenou travičku. A jste nahoře. Jsou tu tři vrcholky na kterých se pasou krávy s telátky. Z nejvyššího brdku právě scházely davy filipínců, tak jsme se tam taky vydali. Tím, že je vrcholek holý a poloostrov malinký, máte krásný výhled na moře.

Vylezlo slunko a lítalo tam spousta hmyzu, tak jsme se nahoře moc dlouho nezdržovali a dali se na sestup. Ten byl velmi rychlý, bržděný pouze strašně pomalými a zavazejícími filipínci (normálka) a krávou, která se rozhodla, že bude stát přímo uprostřed cesty. Všechny překážky jsme ale zdárně překonali a totálně spocení a přehřátí jsme se vrátili do místní turistické kanceláře (stříška z listí, kde prodávají permit k výstupu- 35 peso/osoba a občerstvení).

Zeptali jsme se, jestli pro nás budou mít loď na Sombrero Island, nejdřív se škubali, že žádnou loď už nemají, pak svolili, že loď bude za 10 minut, a za 20 minut nám oznámili, že loď fakt nebude.

Chvíli jsme se snažili najít loď po okolí, ale bylo nám řečeno, že nikdo nechce jet, protože je příliš rozbouřené moře. To byly beztak jen výmluvy, protože před náma určitě několik lodí jelo. Island hopping jsme tedy vzdali a sjeli do vesnice Anilao, v domění, že bysme se tam mohli naobědvat. Jídlo tam žádné pořádné nebylo, pouze místní eatery, což jsem oželela. Zato tam měli malou plážičku s černým pískem, kde jsme se vykoupali.

 Cesta vedla kolem bájné sfingy, která nechá pocestné projít, pouze pokud správně odpoví na hádanku. My jsme zkouškou prošli bez problémů.

 Kravičky velké, kravičky malé, kravičky všude.

To není chytrý stoupnout si vedle hubené Markéty a černošky, která dělá modeling :/

Jak dostat krávu z cesty, to je zapeklitý oříšek

Pláž v Anilao