Finální volba destinace pro svatební cestu měla složitější
průběh. Já navrhovala Vysoké Tatry a pak jsme se dlouho drželi plánu Norsko.
Jenže pak Tom viděl video od našich oblíbených cestovatelů Kanaďanů a začal mi
podsouvat Namibii. I když jsem veliký zvířátkomil, Afrika mě nikdy nelákala a
měli jsme ji v plánu až tak na rok 2037 (ne, nedělám si srandu). Ale začala
jsem si říkat, že když už do Afriky jet, tak včas, dokud tam ještě všechny
zvířata nevystříleli. No a pak jsme na naší velikonoční cestě po Novém Zélandu
jen tak potkali pod Mt. Cookem právě ty kanaďany, co točí nádherná videa a ti
nám řekli, že do Namibie musíme, že to byla jejich nejlepší cesta.
 |
| Svět je malý a o náhody tu není nouze. Mt. Cook, duben 2017 |
Měli jsme trochu problém najít dostatek času na tak velkou cestu, protože jsme
byli limitováni termíny svatby a Tomova nástupu do nové práce. Na internetu
jsem vyšťourala nějaký pětitýdenní itinerář Namibie + Botswana, na který někdo
odpověděl, že se to nedá stihnout a za tu dobu projet jen jednu zemi. A o
chvíli později jsem našla jiný cestopis, kdy zvládli obě země za týdny čtyři. Cestu
tentokrát plánoval Tom a podařilo se mu do pěti týdnů vměstnat navíc celou JAR
a 4 dny v Lesothu.
 |
| najeli jsme 12 700 km |
Letenky za akční ceny nemáme, zase to ale nebyla žádná hrůza a už jsme zvyklí,
že s přesně danými termíny musíme lítat za dráž. Přílet i odlet v Johannesburgu
bez žádných dalších přeletů, i když si cestovatelé často dlouhá hluchá místa
zkracují právě letadlem.
Další oříšek byl výběr auta. Abyste se všude dostali, je potřeba čtyřkolka. Populární zde jsou jeepy se střešním stanem a autem plně vybaveným pro luxusní kempování, ale po kontaktování několika společností nám přišli odpovědi buď, že jsou plní, nebo si za auto řekli přes sto tisíc. A to se Janě- Skrblíkovi nelíbilo. Jeden z mých dalších oblíbených cestovatelů MiraS projel prakticky tu samou trasu v sedanu. Zas až takový extremista nejsem, ale dává to příklad, že je cesta průjezdná i dvoukolkou. Půjčit si SUV od půjčovny, které by zároveň mohlo přes hranice, mohlo na off roadové cesty a nemělo omezené kilometry, se ukázalo jako téměř nemožné. Tom strávil pár dlouhých večerů prohledáváním internetu a pročítáním půjčovních podmínek. Nakonec obědnává od Thrifty Nissan Quasqai, kterému dva dny před odjezdem stíhá Vláďa udělat lehce negativní reklamu, až se začneme bát, že nikam nedojedeme. Očistit jeho jméno se nám ale nepodaří, půjčovna nám dává ještě větší model, Nissan X-trail s náhonem na předek. Ten nás vychází na 500 randů za den, za kempingové auto chtěli od 2000 randů denně.
s tímhle se většinou jezdí a tohle jsme měli my
Ubytování řešíme kde to jde přes booking, kempy většinou
přes email. Problém měl Tom s Etoshou, která byla vybookovaná (proto doporučuju řešit případnou dovolenou v Namibii
včas, ne jak my čtvrt roku předem. Na druhou stranu, asi mají v těch rezervacích
guláš, protože někomu se podařilo získat ubytování uvnitř Etoshy až po několika
urgencích) a ubytování v blízkém okolí bylo buď plné, nebo moc drahé. Tam
jsme měli asi nejdražší ubytování cesty, v resortu 20 km od východní brány
parku. Spali jsme zhruba půlku nocí v kempech a půlku v hotelech. Třikrát jsme ubytování měnili, aby nám lépe vycházela cesta, z toho byl zaplacený jen jeden levný kemp, takže žádné těžké ztráty.
kempy jsou hezké a dvoupatrové vily za 50 euro na noc taky neurazí
Jídlo řešíme často na vařiči, jen jsme měli problém s jeho
výběrem, obchod byl plný bomb zvlášť a hořáků zvlášť, jen k sobě jaksi
neseděli a proto kupujeme krásný kufříkový sporáček na plyn „ve spreji“ (ten stejný
měl Hammond v Barmském speciálu). Kupujeme i zapalovač, abychom si po
týdnu vaření všimly, že má vařič zabudované škrtátko. Strašně drahý otvírák na
konzervy (jediný v obchodě) se při prvním použití rozpadá.
 |
| i ten kufřík byl stejný, Top Gear, Burma special 2014 |
Celkově nás pětitýdenní cesta po čtyřech zemích (plus
Vikktoriiny vodopády) s jídlem a se vstupy vychází zhruba stejně jako
desetidenní zájezd s cestovkou po JAR.
Tipy na cestu
auto
-pozor na půjčovní podmínky! (cesty přes hranice, omezené
kilometry, zakázané nezpevněné cesty, atd)
-zařiďte si od půjčovny cross border papíry, pokud se
chystáte projet více zemí. My měli vystavené asi čtyři, ale na žádné hranici si
ho nenechávali, takže pokud jste odvážnější, jedno dvě povolení budou stačit a
ušetříte).
-při vyzvedávání auta si na samolepce na čením skle
zkontrolujte datum, jestli vám povolení nepropadne během cesty, na policejních
kontrolách s tím můžete mít problémy a úplatky jsou pak nevyhnutelné
-zkontrolujte, jesli máte v kufru rezervu a hever
-dostat se s půjčeným autem do Zimbabwe je pěkně drahé,
pokud se chcete jen zastavit na Viktoriiny vodopády, vymyslete jiný způsob
dopravy (my si koupily jednodenní výlet od kempu, dá se tam dostat místní
dopravou, taxiky, možná koukněte i na lety)
ostatní
-do Namibie jsou potřeba víza. Na stránkách ministerstva
píšou, že ambasáda ve Vídni už víza pro čechy nevydává a tak je pro nás
nejbližší možnost v Berlíně. To už je dost z ruky a tak jsme to
nechali na Student Agency. Když nám vrátili pasy s razítkem, vízum bylo
vydáno.. Ano, ve Vídni.
-pro víza je potřeba doložit rezervace aspoň 60% ubytování v Namibii.
Buď volte takové, co se dají později zrušit, nebo dobře plánujte. V Namibii
je většina silnic nezpevněných a na roletách se cesta dokáže pěkně protáhnout.
-v Lesothu a Namibii není potřeba shánět místní měnu,
fungují normálně i v Randech 1:1. Na Viktoriiných vodopádech zase frčí v
dolarech
-mějte připravené drobné pro obsluhy pump a hlídače na
parkovištích. Pro hlídače je to jediný plat a díky nim vykrádání aut prakticky
vymizelo (a že to býval velký problém). Dva tři randy v pohodě stačí
-u dost ubytování v JAR se nám stalo, že jsme přijeli k zavřené
bráně bez zvonku a museli jsme volat na místní telefon. Což se u roamingu dost
nechce. Asi se vyplatí místní SIM karta.
-dřív dávali při vjezdech do národních parků mapy, to už se
ale neděje a musíte si koupit vlastní. Námi oblíbená aplikace MAPSme je podrobná i v národních parcích,
ale zase nás často přivedla k napajedlu, které tam ani nikdy nebylo. Takže
koupit si mapku v recepci se vypatí
-drony jsou ve všech parcích zakázané
a nejdůležitější- NEJEZDĚTE BEZ DALEKOHLEDU
pro fotografy- OBJEKTIV MINIMÁLNĚ TŘÍSTOVKU
Žádné komentáře:
Okomentovat