Muž odjel do Vietnamu na služebku a naše parta z předvánočního
Batangas začala plánovat zase víkend u moře. Moc ráda jsem se přidala. Tentokrát
se vybral resort v jiné oblasti, ať pořád nejezdíme na stejné místo.
V pátek večer se k nám ještě přidala nová posila filipínského týmu a
tak jsme jeli ve složení dva chlapy a dvě baby.
Cesta vedla přes Taal, což je sopka uprostřed jezera ve vybuchlé sopce. Jak
projíždíme vesnicemi, střídaly se oblasti výroby nábytku, prodavači květin,
ananasové plantáže a prodavači ananasů a oblast pěstování a zpracování cukrové
třtiny.
 |
| Ananasové plantáže |
 |
| stovky náklaďáků s cukrovou třtinou |
 |
| je libo otoman? nebo autosedačku? |
Po příjezdu do cíle jsme zjistili, že jsme vybrali resort vskutku luxusní,
s mořem už to tak slavné nebylo, protože je tam mělko a voda začíná až půl
kilometru od pláže. Proto jsme trávili den u bazénu, s flaškou rumu a
plechovkami koly :)
Odpoledne jsme si vzali loďku, která nás odvezla k protějšímu břehu se
skalkami a spoustou korálů a rybiček. Zašnorchovali jsme si a kluci se stihli
okopat o korály. Na západ slunce jsme se přesunuli k moři s flaškou Dony Eleny (complementary víno, které kupodivu nebylo špatné) a pak sme šli na molo, kde
vznikly epická selfíčka.
Druhý den jsme opět prováleli u bazénu, tentokrát bez alkoholu a po cestě
domů jsme se zastavili na Taalu v lokální restauraci s výhledem na
sopku. Bohužel byl opar, zima a strašně fučelo, takže jsme pekelně prochladly.
Ale jídlo bylo dobré. Jediné negativum výletu bylo, že při cestě domů byla
zácpa a cesta trvala přes čtyři hodiny.
 |
| Filipův mini burger |
 |
| Pool-office |
 |
| Taal v oparu |
Žádné komentáře:
Okomentovat