1000 a 1 roadtrip: Amerodiary díl 5.

11.5.2014

Dřív jsem psala, že vždy, když pustíme Coldplay, posere si počasí. No a Tom si na noční přejezd pustil Coldplay. Kolem druhé pouští za volant Luďu a už dost chčije. Když se po nějaké době probouzím, už sněží a to čím dál víc. Na dálnici je 10 čísel sněhu a není vidět víc jak 30 metrů. Je to docela pekelná jízda. Když v sedum ráno zajíždíme do města Cedar nakoupit, všude je tma a úplně chcíplo. Až když s Luďou lezu do černého Walmartu, chápeme. Výpadek proudu. Manažéři prodejny nás upozorňují, že máme rychle popadnout to nejnutnější a mazat ke kase, že neví, jak dlouho vydrží záložní generátor. Bereme housky a muffiny, odskakujeme si (do tmy) na záchod a pokračujeme do Zionu zasněženou krajinou. Naštěstí dole v Zionu není po sněhu ani památka. Necháváme auto na parkovišti u vjezdu a jdeme na Zionský buso-vláček, který projíždí celým údolím. Jedeme až na konec a jdeme pěšky ke kaňonu. Fotíme veverky a vidíme kolibříka. Bohužel nás zastavuje řeka, Luďa se brodí kus dál, my čekáme. Jdeme se podívat na vyhlídku na zastávce Weeping Rock a pak jdeme k Emerald Pools, které ale nejsou nic moc, jsou skoro vyschlá, vodopád z jezírek taky. Jsem utahaná, Tom se mnou čeká za vodopádem na Luďu s Martou, kterí se jdou podívat i na horní jezírka (taktéž vyschlá). Vracíme se do auta a míříme do Bryce Canyonu. Po cestě se stavujeme na sendvič a burgery v Thuderbird Restaurant, kde je více číšnic než hostů. Před Brycem nás opět chytá chumelenice, bereme první motel (Bryce Canyon Pines Motel), koupeme se a rozehříváme. Marta nikam nechce, my ještě vyrážíme na večerní obhlídku Bryce Canyonu v chumelenici. Většina parku je zavřená, objíždíme Bryce Point, Paria View, Inspiration Point, Sunset Point a Sunrise Point. Sněží, fičí vichr, je kosa, ale vzádu na konci Brycu svítí slunko na kopečky a je tam nádherně. Jeden z prvních objevitelů o Brycu prohlásil, že je to „zatracený místo dobrý tak akorát na to, aby se v něm ztratily krávy“. Tento popis se nám moc líbí.

Na motelu píšem dopisy.

Dnes ujeto: 130 mil

Zion

Zion, Riverside walk

Zion

Brice Canyon

12.5.2014

Stále je zima, ale vypadá to, že bude pěkně. Tom má namyšlený malý trailík, proto balíme, jdeme si do recepce pro kafe/čaj/čokoládu a jedem na Sunrise Point, odkud vyrážíme. Za začátku se prodíráme turisty, ale po chvíli sestupu dolů už jme sami. Sluníčko se opírá do „hoodoos“ v Queens Garden. Vracíme se přes Sunset Point, při stoupání rozmrzá červená hlína pod nohama a pěkně se matle a už se zase objevují davy turistů. Projíždíme většinu vyhlídek až k Rainbow Pointu (moc se mi líbí Natural Bridge), posílám pohledy a ujíždíme skrz Utah. Země je to zvláštní, děravá, pustá. Musíme překonat vyšší hory, kde zase potkáváme sníh. Po cestě všichni spí, já řídím. Těsně před Capitol Reef NP zastavujeme na Panorama Point a jdeme na vyhlídku na Goosenecks řeky Sulphur Creek. U Visitors Centra Capitol Reef dáváme oběd (housky s chedarem [máme to mexický – Jirka Babica]), projíždíme cestu podél skal a dáváme offroad Grand Wash, který končí sevřenými skalami. Jsme tam sami, děláme různě úspěšné pokusy o bouldering. Taky je tam hezká ozvěna. Po deseti minutách blbnutí odjíždíme, poslední krátká zastávka na Petroglyphs (jdem se kouknout jen já a Luďa a chvíli trvá, než je na skále najdeme) a upalujem do Moabu. Než se připojím na dálnici, užívám si 30 mílí naprosté rovinky. Bagrista tu asi usnul v jedoucím bagru a probudil se až ráno. V Green River zastavujeme pro benzin a na jídlo v Burger Kingu. Pouštím Toma za volant, dojíždíme do Moabu a hledáme kemp, ve kterém spali posledně. Nakonec se nám to daří, Luďa se hned kamarádí s majitelem (který kdysi chodil s češkou), stavíme stany a jedem nakoupit jídlo. Tom vaří těstoviny s červenou omáčkou, předkrm je Haagen Dasz.

Dnes ujeto: 335 mil

Bryce Canyon mapa trailu

Bryce Canyon

Bryce Canyon, Tom s hoodoo

Bryce Canyon, Luďa ninja

Bryce Canyon, Queens garden, sama královna

Bryce Canyon, stoupáme

Bryce Canyon

krajina Utahu

Capitol Reef

13.5.2014

Již několik dní bojuji za to, aby se jelo do Arches. Kluci tvrdí, že je to tam nuda, nakonec ale ustupují a mám dovoleno pár oblouků. Začínáme u Balanced Rock, pokračujeme na Double Arch, obcházíme North a South Windows. Je tu spousta lidí. Chtěli jsme jet na vyhlídku k nejslavnějšímu Delicate Arch, ale silnice je zavřená. Proto pokračujeme k Sand Dune (Luďa jako jediný na něj vylezl) a jdeme k Landscape Arch, který jsem chtěla vidět ze všeho nejvíc. Jsme spokojená, můžeme jet do Canyonlands.

Pro běžné smrtelníky (co nemají čtyřkolky) je přístupná pouze část Island In the Sky, kde se z hrany náhorní plošiny díváte dolů na kaňon. Nejhezčí pohled na něj je z vršku Mesa Arch, oblouku, který stojí „v luftě“ a pod ním je 500 metrů díra do kaňonu. Na oblouk se dá bez větších schopností vyjít, je placatý a široký, některé lidi pohled na nás hopkající po oblouku inspiroval a také se šli vyfotit nahoru, jiné ovšem šokovat tak, že pro ně málem jela rychlá. Tom mě zrovna fotil nahoře, když se mu za ramenem ozvalo bědování americké ženy, že to, co dělám, je Oh my God! so irresponsible and really really really stupid! Paní vypadala, že se blíž než 20 metrů ke hraně nepřiblíží, nakonec se ale odvážila a i ona se šla podívat až k oblouku. Fotíme se na Grand View Point Overlook a Orange Cliffs Overlook a jedem zpět do Moabu. Zde dávám nekřesťanskou sumu za novou kartu do foťáku, zjišťuji, že vyhlídnutá palačinkárna je už dávno zavřená a uháníme do Goosenecks u Monument Valley. Na konci silnice je cedule Goosenecks SP, vpravo dva suché záchody a po obou stranách 10 míst na stany/RV. Po planině se honí vichřice, stavíme stany za použití kamenů pro zatloukání hřebů, kamenů k zatížení stanů i přivazování šňůr k šutrům a lavičkám. Zatím díla drží, vyrážime na západ slunce v Monument Valley. Nemůže se se dohodnout, odkud pozorovat, zda mít slunce před skálami nebo za nimi. Několikset metrů od silnice je hlouček karavanů, Luďa tvrdí, že to budou fotografové, tak tam odbočujeme. Fotografové to nejsou, je to indiánská vesnice. Nenápadně otáčíme a jedeme dál. Zastavujeme kus od indiánské školy a kocháme se. Večeříme housky po mexicku (s chedarem). Po návratu zjišťujeme, že stany stojí (i když jsme za exoty, všichni ostatní v tábořišti mají Rvčka.

Dnes ujeto: 334 mil

Arches mapka