Havaj deník, díl 8., Oahu

Středa 2.11.2016

Budíme se před sedmou a velíme brzký odchod a odjezd na Diamond Hill, dokud ještě není vedro a nejsou tam davy lidí. Za parkovné chtějí 5$, ale dá se zaparkovat ještě před tunelem a dojít dovnitř kráteru pěšky, v tom případě je to jen dolar na osobu. Procházka nahoru na okraj kráteru je krátká a příjemná, člověk se ani na závěrečných schodech nestihne moc zadýchat a výhledy jsou parádní. Ještě jsme nesnídali, takže po cestě zastavujeme v Mekáči na snídaňové burrito a hned vedle je obchod s jídlem, přesněji se zdravou výživou, ale my potřebujeme jen koupit vodu, tak tam zaplujem. Končí to nákupem za 20$ s obsahem košíku: křupavá bageta, banány, jahody a bizoní sýr, který nám dala prodavačka na ochutnání a byl tak výborný, že jsme si ho museli koupit. A taky ta voda. Dál jsme chtěli zastavit v Hanauma Bay, ale je tam plno, tak odkládáme na zítřek. Zastavujeme na několika vyhlídkách s úžasnými pohledy na moře, útesy a zelené kopce a pomalu obkroužíme ostrov po severovýchodním pobřeží. Zastavujeme v Kualoa Beach Parku a jíme půlku našeho luxusního jídla, na chvíli stavíme i na Sunset Beach, kde jsou veliké vlny a brouzdí si to tu surfaři, stavíme i v Halewa Beach Parku, což je jedno z natáčecích míst našeho oblíbeného seriálu Hawaii 5-0 a jedeme na konec severní silnice Farrington Highway, kde si fotím fotky v úchylném oblečku s kokosovými ořechy a trávovou sukénkou (nutno říct, že dost řídkou). Tady si i kousek řídím Camaro. Nazpátek jedeme vnitrozemím mezi hřebeny hor a stavujeme se v Dole ananasových plantážích, kde si kupujeme moc dobrou ananasovou zmrzlinu. Vlak i jiné placené zábavky bez výčitek vynecháme a frčíme na Waikiki, kde parkujeme u Zoo, hodina za 1$. Jsme tu dost brzo, takže v Cheesecake Factory nás rovnou posadí ke stolu, já si dávám Hawaiian pizzu a Tom velký burger. Porce jsou větší, než jsme si mysleli, dva kousky pizzy si nechám zabalit a následuje cheesecake- já originál s jahodami, Tom s bílou čokoládou a malinami. Tomův je lepší. Přes hotely pokračujeme na pláž a dojdeme k Hitonu, který projdeme napříč na ulici a jdeme zpátky k autu. Čtyři hodiny utekly jak nic. Chci se jet podívat do TJ Maxx na nějaké levné oblečení a protože zavírají až v deset, máme půl hodiny na nákup. Jenže tu nemají skoro nic zajímavého, kupuju si kabelku a Tom tričko a sportovní kraťase a můžeme jet domů. Na pokoji ještě ležíme v internetech a v jedenáct spát.

Kroků: 24000

Parkovné: 5 a 4$

Snídaně: 6$

Nákup a zmrzlina v Dole: 20 a 6$

Večeře: 60$

výhled z vrcholu Diamond Hill

a pohled do kráteru

naše Camárko <3

Kualoa Beach Park, luxusní svačina a tomova foukaná z kabrioletu

 

Čtvrtek 3.11.2016

Budíme se o půl sedmé a je potřeba do hodiny vyrazit, ať jsme brzo na Koko head. To se podaří a ještě tu není moc lidí. Koko Head je kráter sopky, na který dřív vedla armádní železnice a teď se po těch kolejích dá vyjít nahoru. Převýšení 300 metrů, cesta tak 700 metrů, zato velmi intenzivních. První půlka má ještě docela normální sklon, pak se přejde most dva metry nad zemí jenom z pražců a kolejnic a druhá půlka cesty už je škrábání. Nám se daří vyjít bez opírání o ruce, ale je tu pár lidí, co lezou po čtyřech. Pak je tu taky pár lidí, co to vybíhají a sbíhají nebo vychází několikrát za sebou. Nám to jednou stačí, i tak musim v druhé půlce odpočívat každých 30-50 schodů. Ale vrchol je dobyt a výhledy jou opět úžasné. Cestou dolů zvládáme i most, i když to už jsem trochu rozklepaná. Jedeme se schladit na Hanauma Bay, kde je dneska ještě pár míst volných. Jen jsme netušili, že nejdřív musíme čtvrt hodiny čekat na instruktážní video, které zabere dalších 10 minut a dozvíme se v něm, že nemáme šlapat na korály a krmit ryby ani na ně šahat. Ve videu nám ukážou želvy, chobotnice, sépie a murény, ale to už tady člověk těžko uvidí. Jsou to turistická jatka, kde vydrží jen ryby masochistky. Ale těch je tu popřád dost. Je tu rozsáhlý blok skály, která se dá přeplavat jen s velmi omezeným kopáním nohama a držením se co nejvíc na hladině, výška vody nad skálou je tak 40 cm. Také je tu dost zvířený písek, ale když zasvítí slunko, tak jsou rybky díky mělké vodě jako na dlani. Viděli jsme spoustu rybiček, co už známe a taky spousty nových. Nejlepší bylo hejno 20 stříbrných asi půl metru dlouhých macků, co spali při dně na písku. Taky se nám líbila jednořožčí ryba s rohem na hlavě. Šnorchlování nebylo vůbec špatné, ale Big Island je pořád lepší. Cestou k parkovišti schneme, v autě se převlékneme a frčíme se podívat na Lanikai Beach. Ta není špatná, ale pláž před ní, Kailua Beach, kde se stavujeme, protože potřebujeme vodu, se mi líbí ještě víc. Pak si jedeme projet krásnou silnici H-3, která vede mezi horami, přes mosty a tunel zpět do Honolulu. Zkoušíme najít jeden truck se shrimpy (krevetami), ale už je zrušený a my šilháme hlady. Jedeme teda na Diamond Hill do obchoďáku, kde jsme se stavovali včera a když se nám tu nedaří najít normální jídlo za normální cenu, končíme v Panda Expresu. Konečně najezení jdeme do See´s Candies, které chtěl Tom vždycky vyzkoušet. Dostáváme na ochutnání bonbon a kupujeme si dvě malé čokolády. Jsou dobré, ale za tu cenu bych je podruhé nekupovala. Je čas podívat se po nějakém oblečení, na rychlo si v Macy´s vyberu šaty od Michaela Korse za 25$ a triko od Ralfa Laurena za 20$ a jdeme do pánské sekce oblíct Toma. Po půl hodině odchází s plnýma taškama, takže úspěch. Odtud jedeme nad Honolulu projet si klikatou silničku kolem kopců, což si Tom užívá a blbne v zatáčkách. Na konci silnice je vyhlídka na celé Honolulu, kde parkujeme a hodinu a půl čekáme na tmu a až se město rozsvítí. Když máme udělaných aspoň 50 fotek a 4 videa, je čas jet na Waikiki. Parkujeme za Zoo, kde je parkoviště zdarma a jdeme vystát 50 minut frontu na večeři v Cheesecake Factory. Tom si dává stejk a já piňakoládu a v meníčku polévku, salát a sendvič. Je to tak velký, že sním jen polívku a salát, na sendvič se ani nedostanu a beru si ho na zítra. Tom si ještě dává limetkový cheesecake, já jsem plná, tak si předem vybraný dort nechám na jindy. Odcházíme o půl desáté a pořád je tam fronta na stoly. Je čas dopravit se dom a do pelechu.

Kroků: 22000

Hanauma Bay: 16$

Panda express a čokolády: 13 a 5$

Večeře: 80$

Koko Head

na půli cesty

ryba jednorožec

výhled na Honolulu, vlevo Diamond Hill

a po západu slunce

Pátek 4.11.2016

Dnes nemusíme vstávat tak brzo, ale vzhůru jsme stejně v sedum. Válíme se, já si jdu umýt vlasy a snídám svůj sendvič a po osmé sedáme do Camara a jedeme si projet Pali Highway, na které je vyhlídka na severovýchodní část ostrova. Výhled je skvělý, ale fučí tam tak, že je skoro problém k vyhlídce dojít. Po Likelike Highway se vracíme zpět a ve třičtvrtě na deset mě Tom vyhazuje u Zoo a sám si jede projíždět autíčko po hezkých silnicích. Já se hodinu a čtvrt courám po zoo, která není špatná, ale výběhy mají docela malé a zvířata chovají maximálně po párech. Líbí se mi orangutaňák, který válí sudy, a pěkně udělaná je celá sekce afriky. V giftshopu mají vtipný trika a to už musím jít ven a přes silnici k molu, kde na mě čeká Tom a jdeme si na pláž zaplavat. Je tu docela dost lidí, ale pořád žádná mačkanice. Cachtáme se 20 minut, pak schneme a chvíli po poledni přicházíme do Cheesecake Factory (ano, zase), kde nás hned usadí. Dáváme si na půl havajskou pizzu a pak já čokoládový dort Blackout, který je obrovský jak pro tři lidi a sním z něj jen třetinu, ale je úžasný. Tom má čokoládový cheesecake, který je také výborný. Celkově jsme z téhle restaurace nadšení, jídlo je strašně dobré a ceny jsou rozumné. Přejedení se zvedáme, ještě si skočím na další nákup do Sephory a jdeme do auta a vyrážíme na západ ostrova po jižní silnici, kde jsme ještě nebyli. Po cestě kupuju barel vody a pak zastavujeme až na konci silnice, kde došel asfalt. Je tu nádherné pobřeží s horami v pozadí. Na zpáteční cestě parkujeme u pláže s velikými vlnami, kde Tom blbne, já to jistím ze břehu. Sotva vyrazíme na cestu na Luau, které máme objednané a zaplacené přes internet, zasekneme se na 40 minut v zácpě a na místo přijíždíme přesně v 6. Koná se to mezi továrnama a šrotištěm, takže jsem ze začátku nedůvěřivá, jestli jsme opravdu správně, ale nakonec je to tam pěkné. U moře mají navezený písek a na něm pódium pro vystoupení a stoly s lavicemi pro hosty. V ceně vstupenky máme jeden drink a neomezené nealko, nejprve zpívá kapela, pak se jdeme podívat na vytažení prasete ze země, kde se celý den peklo, a po přehlídce tradičních polynézských oděvů si můžeme jít pro jídlo. Je na výběr kuře, ryba, hovězí i to pečené prasátko, pak nějaké saláty, trocha ovoce, zákusky a taky mistička poi, tradiční neochucená kaše z tara, kterou chci už dlouho ochutnat. Prase je moc dobré, poi je strašně fuj. Nějakou dobu se nic zajímavého neděje a mě to začíná nudit. Pak ale začalo vystoupení tanečníků, předváděli tance ze všech koutů polynézie, i na vystoupení s ohněm se dostalo, takže spokojenost, a v 20:50 můžeme odjet. Ještě se po cestě stavujeme ve Walmartu, v tom, ve kterém jsme první den dovolené kupovali stan (nostalgie), a bereme spoustu Mauna Loa oříšků. Pak už jen dojet domů a zapadnout do postele.

Kroků: 12700

Zoo: 14$

Oběd: 40$

Luau: 2x70$

Benzin: 39$

výhled z Nu´uanu Pali Lookout

fenek v Honolulu Zoo

Waikiki

slavný surfař Duke

na konci jihozápadní silnice

Luau

Sobota 5.11.2016

Budíme se o půl sedmé a neprotahujeme to. Zabalit kufry, dát si na snídani včera koupené jogurty (a taky ujídám další část čokoládového dortu). Nahážeme věci do auta a jedeme na Waikiki, tentokrát na konec k Hiltonu, kde necháváme auto u pošty a jdeme se projít kolem laguny a pak chvíli cachtat do moře. Převleču se a oběhneme obchody pro posledních pár suvenýrů (trika a Tomovi havajskou košili). Pak přejedeme za letiště, cestou dojídám poslední kus dortu a v Jack In the Box dáváme poslední oběd a poslední zakroucené hranolky. Od teď nastává zas dieta. Zbývá nám jen vrátit auto a borec nás sveze na letiště. Naloží nás do letadla, kde 40 minut čekáme na cestující z Atlanty a ve třičtvrtě na tři můžeme konečně vyrazit. Cestou do Guamu se dívám na videa, co jsme natočili a příjemně to utíká, druhý let do Manily už se strašně vleče. A když při přistání vidím veliký nápis It´s more fun it the Philippines a pilot třískne letadlem o ranvej, padá na mě plnou tíží podovolenková deprese. Jsi úžasná, Havaji, třeba se ještě někdy uvidíme.

Kroků: 12000

Parkovné: 7$

Jídlo: 14$

Benzin: 15$

Na Oahu jsme najezdili 400 mil

poslední chvilky na Waikiki

mozaika na jedné z budov Hiltonu